Pesticidy
Komerční uživatelé pesticidů, farmáři a majitelé zahrad aplikují každoročně pesticidy v tisících tun na zemědělskou půdu i neobdělávanou půdu a městské oblasti v celé ČR.
Kvalita vody (podzemní, povrchové) překračuje z hlediska pesticidů NEK (normy environmentální kvality).
(zdroj: Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v České republice pro 2018 – 2022)
Pesticidy mají negativní vliv na životní prostředí a lidské zdraví.
Pokud se zeptáte svých prarodičů na to, jaký byl život, když byli děti, odpověď bude pravděpodobně taková, že věci byly jednodušší, pomalejší, méně automatizované a že se lidé po celé zemi tak často nepohybovali. Ale od doby vašich prarodičů se stala jedna zásadní věc:
Užívání pesticidů se rozrostlo, protože nejen naše populace musí být zásobována potravinami, ale plodiny se pěstují pro politické a komerční účely.
Pesticidy se používají k eliminaci hmyzu, plevelů a jiných organismů, které napadají plodiny. Ale stejně jako u mnoha jiných věcí v životě, i zde existují skryté nevýhody, které přináší užitek z pesticidů. Dozvěděli jsme se, že pesticidy mohou potenciálně poškodit životní prostředí a naše vlastní zdraví. Voda zde hraje důležitou roli, protože je to jeden z hlavních způsobů, jak jsou pesticidy přepravovány z oblastí, kde jsou aplikovány, na jiná místa, kde mohou způsobit zdravotní problémy.
Negativní dopady pesticidů obecně:
- většina z pesticidů není úzce specifická, ale usmrcuje či intoxikuje širší spektrum živočichů, jejich zásah je nespecifický – kromě „škůdce“ hubí i ostatní organismy, zejména edafon (po několika letech může dojít až ke kolapsu půdní úrodnosti)
- je faktorem narušování zoogenofondu v naší krajině
- přímo ohrožuje fytogenofond
- v půdě zůstávají dlouhodobě jejich zbytky (rezidua) a začleňují se do potravních řetězců a hromadí se v mnohých organismech
- narušují funkci hormonů v těle různých živočichů včetně člověka
- obdobně jako v organismech vznikají při koloběhu pesticidů v přírodě rozkladné produkty, které mohou být jedovatější než původní látka
- dlouhodobé používání vedlo v řadě případů ke vzniku odolnosti (rezistenci) hmyzu
- nebezpečné pro lidské zdraví (např. riziko vzniku rakoviny, poruchy reprodukce)
- zvýšené hladiny chlorovaných pesticidů v biomase vyvolávají u predátorů změny psychiky, které mohou vyústit až ke kanibalismu vlastních mláďat
- snižování rozmnožovacího potenciálu zasažených organismů (u některých druhů ptáků dochází k poruchám reprodukčního cyklu, k opožděné ovulaci, k poruchám v kladení vajec, ztenčení skořápky vajec – jejich rozmačkání pod samicí apod.)
- použití insekticidů vede k likvidaci některých skupin opylovačů, a tak k sterilitě jedinců a rozpadu populací na nich závislých rostlinných taxonů
- kumulace v organismech vede k poškození živočichů stojících výše v potravní pyramidě (ptáci, člověk,..); nebezpečí pesticidů tkví také v tom, že mnohé fyziologické poruchy se nemusí dlouho projevit a teprve po překročení určité hranice koncentrace reziduí biocidů prudce vzroste mizení druhů zejména ukončujících potravní řetězce (např. dravců)
- nezřídka se skrytý vliv pesticidů projeví až v kritických situacích, např. po delším hladovění, při náhlé změně diety, při dlouhotrvajícím deštivém počasí apod., kdy pak dochází k hromadným úhynům
- koncentrace biocidů úměrně stoupá s postavením druhu v potravním řetězci, takže nejvíce jsou ohroženi dravci, příp. mrchožrouti, živící se uhynulými živočichy
- každý prostředek má ochrannou lhůtu, po kterou se nesmí používat jako krmivo, ovšem volně žijící živočichové ošetřené rostliny konzumují a jsou tedy jeho vlivům bezprostředně vystaveni
(zdroj: arnika.cz)
Nejproblémovější pesticidy a jejich metabolity
- Chloridazon – herbicid (řepa)
- Alachlor – herbicid (řepka)
- Metazachlor – herbicid (řepka)
- Metolachlor – herbicid (kukuřice, řepka, řepa)
- Acetochlor – herbicid (kukuřice, řepka)
- Atrazin – herbicid (kukuřice)
- Hexazinon – herbicid (lesní buřeň)
- Bentazon – herbicid (luštěniny, obiloviny, pícniny, kukuřice)
- Terbuthylazin – herbicid (kukuřice)
Pesticidy mohou kontaminovat podzemní vody
Kontaminace podzemních vod pesticidy je předmětem celostátního významu, protože podzemní voda se používá pro pitnou vodu. V informačním pravěku (sedmdesátá léta), si lidé mysleli, že se půda chová jako ochranný filtr, který zastaví pesticidy. Studie ukázaly, že tomu tak není. Pesticidy se mohou dostat do vodonosných vrstev pod zemí z polí, prosakováním znečištěných povrchových vod, náhodných úniků, při nesprávné likvidaci a dokonce i vstřikováním odpadního materiálu do studní.
Chemické látky mohou trvat dlouho, než se objeví v podzemních vodách
Negativní účinky minulých i současných postupů obdělávání půdy mohou trvat několik desítek let, než se projeví v podzemních vodách. Při zvažování manažerských rozhodnutí pro ochranu kvality podzemních vod je důležité zvážit časové zpoždění mezi aplikací pesticidů a hnojiv do půdy a příchodem chemikálií do vrtu. Toto časové zpoždění obecně klesá s rostoucí propustností vodonosné vrstvy a s klesající hloubkou zdroje vody.
Pesticidy jsou většinou moderní chemikálie. Existuje mnoho stovek těchto sloučenin a rozsáhlé testy a studie o jejich účinku na člověka nebyly dokončeny. To nás vede k tomu, abychom se ptali, jak bychom se měli zajímat o jejich přítomnost v naší pitné vodě.
Přečtěte si více:
01. 2018 Doc. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. a kol.